Znáte svou uhlíkovou stopu?

Zvedněte ruku, pokud plně chápete rozdíl mezi uhlíkovou neutralitou a čistou nulovou hodnotou.

Naléhavá klimatická krize vynesla do popředí řadu termínů, které popisují ekologické činnosti a cíle - a není vždy snadné se v tomto žargonu vyznat, když se snažíme přijímat ekologicky udržitelná rozhodnutí.

Udržitelnost a udržitelný rozvoj jsou široké pojmy, které jsou často definovány jako uspokojování potřeb současných generací, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat jejich potřeby.

Jak však vysvětluje Luca De Giovanetti, odborník na udržitelnost ze Světové obchodní rady pro udržitelný rozvoj (World Business Council for Sustainable Development - WBCSD), je třeba zohlednit tři různé pilíře. "Udržitelnost zahrnuje environmentální, sociální a ekonomické aspekty," říká. "Ve WBCSD je to pro nás velmi důležité, protože naše nová strategie se zabývá tím, jak prosazovat opatření v oblasti klimatu, přírody a rovnosti a také zapojení kapitálového trhu."

Environmentální udržitelnost se týká především opatření přijatých ke zmírnění klimatické krize. Jedná se o změnu globálních teplot způsobenou skleníkovými plyny - především oxidem uhličitým (CO₂), ale mimo jiné také metanem, ozonem a oxidem dusným - vypouštěnými do atmosféry a zachycujícími sluneční teplo. Mnoho společností se zavázalo ke snížení nebo kompenzaci svých emisí, případně ke kombinaci obojího, přičemž nejčastějšími cíli jsou uhlíková neutralita a čistá nula.

De Giovanetti říká, že je důležité, aby lidé pochopili, že mezi těmito dvěma pojmy je podstatný rozdíl. Uhlíková neutralita spočívá ve snaze dosáhnout toho, aby se do atmosféry nevypouštěl žádný čistý uhlík, což zahrnuje snížení emisí, ale s důrazem na to, aby se veškeré emise vyrovnaly tím, že se z atmosféry odstraní ekvivalentní množství uhlíku.

"V případě uhlíkové neutrality," vysvětluje, "je běžný přístup takový, že kompenzujete své emise tím, že si koupíte nějaký druh snížení emisí uhlíku jinde." Tomuto postupu se říká "kompenzace" a lze ho dosáhnout například investicemi do projektů obnovitelné energie nebo zalesňování nebo podporou někoho jiného při snižování emisí.

Jedním z příkladů je naše KONE Care DX, první uhlíkově neutrální řešení údržby výtahů, které pomáhá zákazníkům plnit jejich emisní cíle.

Myšlenka Net Zero (nulová hodnota) přitom spočívá v tom, "že uděláte co nejvíce, pokud jde o skutečné snížení vlastních emisí, a vědecky podložené cíle (SBT) určují, že snížení by mělo být alespoň 90-95 %," říká De Giovanetti.

V rámci nulové hodnoty se kompenzace používá pouze ke kompenzaci zbytkových emisí. "V tomto okamžiku může společnost využít odstraňování uhlíku k neutralizaci všech omezených emisí, které ještě nelze eliminovat. To má větší dopad na klima, protože upřednostňuje zmírnění emisí."

Mnoho společností se při snaze o snižování emisí zavázalo, že budou kompenzovat i ty emise, které se nepodaří okamžitě snížit. To doporučuje Světová rada pro zelené budovy (World Green Building Council). I zde může společnost KONE pomoci, a to nabídkou energeticky úsporných řešení nebo uhlíkově neutrální údržby.

Ilkka Hara, finanční ředitel společnosti KONE, říká: "Neustálá snaha o větší udržitelnost a snižování dopadu na životní prostředí je jedním z našich pěti strategických cílů již více než 14 let, takže je to cesta, na které jsme již dlouho. Měření a v tomto případě neustálé snižování emisí nám není cizí."

Společnost KONE si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů související s materiály a obaly, jakož i s celoživotní spotřebou energie, u objednaných výrobků o 40 %. Zavázali jsme se také k 50% snížení emisí z vlastního provozu. Oba cíle jsou stanoveny pro rok 2030 a byly ověřeny a schváleny iniciativou Science Based Targets.

Kromě toho se společnost KONE zavázala, že do roku 2030 dosáhne uhlíkově neutrálního provozu, přičemž výrobní jednotky jsou na cestě k dosažení tohoto cíle v roce 2024. "To vše děláme společně s dodavateli a partnery společnosti KONE a se zákazníky."

"Ještě nejsme tam, kde bychom měli být," říká Hara. "Ale myslím, že důležitější radou je vykročit vpřed a prostě přimět všechny, firmy i lidi, k pohybu."

Hara říká, že pro KONE je udržitelnost také zdrojem inovací, protože společnost vytváří jedinečnou hodnotu prostřednictvím spolupráce se svými zákazníky a partnery a využívá poznatky založené na datech, což pomáhá umožnit výstavbu budov s nulovou uhlíkovou stopou nebo nulovou spotřebou energie.

Splnění cílů uhlíkové neutrality nebo nulové hodnoty bude vyžadovat radikální dlouhodobé změny, ale je třeba také přijmout rychlá opatření, která by se v ideálním případě měřila pomocí externího ověřování.

"Interpretace environmentálního jazyka i čísel může být složitá," přiznává Hara. "Jedním z praktických způsobů je ověřit si závazky společnosti a hlavně to, kdo je ověřil. Například společnost KONE se postavila do čela odvětví tím, že si stanovila ambiciózní cíle snižování emisí skleníkových plynů nejen ve vlastních provozech (tzv. Scope 1 nebo 2), ale také na jednotlivé objednávky výrobků (Scope 3) do roku 2030, ověřené iniciativou Science Based Targets."

De Giovanetti souhlasí s tím, že aby měl ekologický závazek skutečnou váhu, musí se zúčastněné firmy nejprve spojit s důvěryhodnou organizací, která takové závazky nebo standardy stanovuje na základě toho, co naznačují vědecké poznatky.

"Dobrým příkladem smysluplného závazku je iniciativa Science Based Targets initiative," říká De Giovanetti. "Například sladíte své snižování emisí uhlíku s tím, co je podle vědy a zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nutné k dostatečnému dosažení limitu oteplení o 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské dohodě z roku 2015."

"Společnosti pak ale také musí zajistit, aby jejich úsilí bylo transparentně měřeno a vykazováno. Dalším krokem je samozřejmě prokázat, že k opatřením dochází."

Není překvapením, že pojem "zelená budova" má více výkladů, ale De Giovanetti, který se ve své práci zaměřuje na podporu udržitelnosti ve stavebním prostředí na systematické úrovni, říká, že se často odkazuje na definici Světové rady pro šetrné budovy. Ta uvádí, že zelená budova je taková, která "při svém návrhu, výstavbě nebo provozu snižuje nebo eliminuje negativní dopady a může vytvářet pozitivní dopady na naše klima a přírodní prostředí".

"Musíme si uvědomit, že budovy představují 40 % problému, pokud jde o emise uhlíku související s energií," říká De Giovanetti. "Znamená to tedy, že mohou být také 40 % řešení."

Poukazuje na to, že klíčovou roli při snižování emisí uhlíku hraje energetická účinnost, neboť "čím méně energie spotřebujeme v první řadě, tím lépe".

Nejen nové budovy musí brát udržitelnost vážně - společnost KONE je velmi aktivní i při modernizaci starších budov, aby byly úspornější.

"V Evropě," poznamenává Hara, "bude v roce 2050 stále stát 85 až 95 % dnes existujících budov. Takže aby byly ekologicky udržitelnější, je třeba je modernizovat, a jednou z částí toho je mít kvalitní people flow, který dokáže jak vyhovět současným potřebám, tak se přizpůsobit tomu, jak se budou v budoucnu měnit potřeby uživatelů budov."